Vláda podpořila zavedení informační povinnosti pojišťoven u životního pojištění

Senátoři v čele s místopředsedkyní horní komory Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL) označili navrhovanou změnu za potřebnou kvůli případům, kdy lidé neví, že by měli uplatnit nárok na vyplacení alespoň části životního pojištění po zemřelém. Po uplynutí čtyřleté promlčecí lhůty pak peníze zůstávají pojišťovnám. Životní pojištění pro případ smrti není součástí dědictví, upozornili autoři předlohy.

Vláda obecně souhlasí s tím, že je žádoucí zvýšení informovanosti obmyšlených o tom, že jim vzniklo právo na pojistné plnění, uvedla ve svém stanovisku. "V praxi totiž nejsou výjimkou situace, kdy pojistník určí v životním pojištění pro případ smrti obmyšleného, který se o tom, že se stal obmyšleným, z různých důvodů nedozví, a proto nemůže své právo na pojistné plnění uplatnit," stojí ve stanovisku. Je namístě pojistiteli uložit informační povinnost, která není pro pojišťovny neproporcionálně zatěžující či nákladná, uvedla vláda.

Podle tvůrců předlohy obmyšlené osoby o odkázání částky ze životního pojištění často neví, téměř pravidlem je to u nevládních organizací. Z mnoha osobních důvodů se to podle nich stává také u rodinných příslušníků nebo osob blízkých. Senátoři podotkli, že podle České národní banky existuje v Česku zhruba pět milionů životních pojistek.

Oznamovací povinnost se má vztahovat pouze na situace, kdy mají pojišťovny k dispozici údaje, které jim umožňují obmyšleného kontaktovat, nebo kdy mohou tyto údaje zjistit z evidence, do níž mají přístup.

Česká asociace pojišťoven už dříve sdělila, že zákonná oznamovací povinnost by pro pojišťovny neznamenala žádné komplikace, protože informování obmyšlených osob řeší svým samoregulačním standardem. Ten navíc upravuje způsob, jak se může pojišťovna o úmrtí klienta dozvědět, protože absence této informace vytvářela jediné zpoždění v informování obmyšlených.