Ve Sněmovně už je novela, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků

Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona by vzrostl o pět procentních bodů. "Návrh současně s cílem neohrozit stav veřejných financí neusiluje o návrat znění citovaných ustanovení do období před přijetím konsolidačního balíčku a tím představuje přijatelný kompromis pohledem obou chráněných zájmů," stojí v důvodové zprávě.

Ministr práce v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes na sociální síti X obvinil Schillerovou, že neříká celou pravdu, pokud jde o budoucí důsledky. Podle něj by při záloze o 686 korun vyšší měli živnostníci důchod zvýšený o 1652 korun měsíčně. "Jestli mají dnes důchodci problém s nízkým důchodem, tak nejčastěji právě ti co platili velkou část života jen minimální pojistné. Pak se bohužel někteří z nich stávají také závislí na pomoci z dávek," poznamenal.

Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej podle zdůvodnění postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 procent až 40 procent průměrné mzdy. V případě osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.

Sněmovna by mohla podle návrhu předkladatelů schválit novelu zrychleně už v úvodním kole. Uvádějí, že její účinnost ještě letos se již nestihne. Živnostníci by tedy museli na začátku roku hradit zvýšené odvody, pokládaly by se podle předlohy za přeplatek. Živnostníci by o jeho vrácení museli požádat do konce příštího roku.

Předkladatelé připomínají, že konsolidační balíček z roku 2023 také zvýšil minimální roční vyměřovací základ na důchodové pojištění z 50 procent daňového základu na 55 procent. Zvýšily se i měsíční vyměřovací základy u živnostníků v paušálním režimu ve druhém i třetím pásmu.

Záměr zastavit zvyšování minimálního vyměřovacího základu sociálních odvodů ohlásili zástupci ANO, SPD a Motoristů hned na začátku vyjednávání o programu jejich budoucí vlády. Podnikatelé úpravu uvítali. Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš poukázal na to, že nejnižší možná záloha na sociální pojištění měla příští rok vzrůst ze 4759 na 5720 korun. Dopady konsolidačního balíčku podle něho nejvíce pocítili právě drobní živnostníci. Unie malých a středních podniků ČR podle výkonné tajemnice Radomíry Harantové vítá jakékoli snížení odvodové zátěže pro osoby samostatně výdělečně činné. Malí podnikatelé a živnostníci podle ní dlouhodobě nesou nepřiměřenou zátěž ve srovnání s velkými korporacemi.

Počet registrovaných podnikatelů v ČR letos podle dat společnosti Dun & Bradstreet vzrostl o 31.662 na 2,020.461, což je nejvíce od konce roku 2022. Podnikat na živnostenský list začalo 69.501 osob, což je meziroční pokles o čtyři procenta. Podnikání jich ukončilo 37.893.