K úpravám sněmovních pravidel proti obstrukcím se vláda postavila neutrálně
K návrhu změn sněmovního jednacího řádu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad poslanců ODS omezení obstrukcí a zvýšení akceschopnosti dolní komory, se vláda dnes postavila neutrálně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela mimo jiné omezuje řečnickou dobu zejména v debatách o změnách programu schůzí a rozšiřuje dobu pro závěrečné schvalování předloh. Novelu dostane Sněmovna, už nyní je ale jisté, že nestihne do voleb úpravu pravidel projednat.
Výtka vládních legislativců směřuje například k tomu, že pokud by Sněmovna rozhodla o omezení počtu poslaneckých vystoupení, nově by se započítávaly i krátké, nejvýše dvouminutové faktické poznámky. Mají sloužit k reakcím na předchozí řečníky. Jednotlivá vystoupení by se navíc mohla zkrátit až na pět minut místo současných deseti minut, v případě řečníků s přednostním právem až na 30 minut. Podle právníků kabinetu jde o opatření, které "lze považovat za dosti přísné a významně omezující".
Na začátku každé řádné schůze by podle novely ODS měli poslanci na zdůvodnění změny návrhu programu pět minut, zákonodárci s právem přednostního vystoupení půlhodinu. Nyní pro tuto fázi jednání žádné omezení neexistuje. V dalších dnech, když už je program schválený, by poslanci měli na vysvětlení navrhované změny dvě minuty místo nynějších pěti minut. Na poslance s přednostním právem, kteří mohou o slovo požádat kdykoli, mluvit jakkoli dlouho a podle současné praxe o čemkoli, by se podle zdůvodnění stále, byť tentokrát nepřímo, vztahoval půlhodinový limit. Jde o omezení, kterým by byli podle předlohy vázaní při vystoupeních mezi jednotlivými body programu.
Pravidlo by se podle vládních legislativců zřejmě nevztahovalo na vystoupení na začátku schůze před prvním bodem jejího pořadu nebo na konci schůze po posledním bodu pořadu. "Přitom právě vystoupení před prvním bodem pořadu bývají velmi často a extenzivně využívanou obstrukční praktikou, jejichž omezení je předkladateli sledovaným cílem návrhu," stojí ve stanovisku vlády pro zákonodárce.
Předlohy by Sněmovna mohla schvalovat v závěrečném kole stejně jako doposud o středách a o pátcích, avšak nově vždy celý jednací den. Novela škrtá z jednacího řádu ustanovení, podle kterého je to možné jen mezi 09:00 a 14:00. Upravuje také pravidla pro hlasování o procedurálních návrzích. Poslanci o nich nyní musejí rozhodnout hned, nově by mohli pro taková hlasování předem určit konkrétní čas.
Od začátku března leží ve Sněmovně jiná novela jednacího řádu, kterou předložila s obdobnými cíli čtveřice poslankyň Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL), Martina Ochodnická (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti). Diskuse o neefektivním fungování Sněmovny vyvolávají dlouhodobě obstrukce opozičních stran, rozsáhlá vystoupení ke změnám programu schůzí, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera.