Co můžeme očekávat od nového stavebního zákona?

Klíčové argumenty z Tiskové zprávy ČKAIT Byty se zmenšují na úkor kvality života: Nové stavební předpisy umožňují nižší stropy a menší obytné prostory, aby byly byty levnější. Podle ČKAIT se ale řeší důsledek vysokých cen, ne jejich příčina. Normy neodpovídají reálným potřebám lidí: Češi patří k nejvyšším národům v Evropě, přesto předpisy připouštějí světlou výšku jen 2,2 m. To je podle odborníků pro běžný komfort nedostatečné. Kupující ztrácejí jistotu a ochranu: Oslabování technických norem znamená, že lidé často nepoznají skutečnou kvalitu bytu z plánů nebo vizualizací. Nepříjemná překvapení zjistí až po nastěhování. Stát ignoruje data a ergonomii: Zatímco výrobci nábytku upravují rozměry podle aktuálních antropometrických dat, stavební předpisy na růst populace prakticky nereagují. Mikrobyty nejsou řešením dostupného bydlení: ČKAIT varuje, že podpora extrémně malých bytů spíše nahrává investičním a krátkodobým pronájmům než skutečně kvalitnímu a dostupnému bydlení pro rodiny či seniory. ČKAIT: Redukce právních požadavků na bytovou výstavbu bude znamenat vyšší riziko pro kupující nových bytů zatímco česká populace objektivně roste, světlé výšky obytných místností v nové bytové výstavbě se snižují. Umožňují to nová znění příslušných vyhlášek ke stavebnímu zákonu, městské stavební předpisy i hlasité tažení proti doporučujícím normám, které definovaly minimální kvalitu bydlení. A odůvodnění? Lidé kupují menší byty, protože na větší finančně nedosáhnou!

Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se však následek zaměňuje za příčinu. Aktuální trend v tvorbě právního prostředí vychází vstříc trhu s byty, na němž s ohledem na co nejnižší koncovou cenu dochází ke zmenšování podlahové plochy i redukci obestavěného prostoru. Zároveň se však rezignuje na základní potřeby obyvatel, a tedy koncových kupujících a uživatelů, jejichž průměrná tělesná výška roste. Češi totiž s výškou nad 180 cm patří k nejvyšším národům v Evropě. Přesto lze podle moderních českých stavebních předpisů nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti, v chodbě či v koupelně snížit světlou výšku jen na 2,2 m. Ta je však zcela nedostačující pro hodnotu běžné výšky českých občanů. Při tělesné výšce 181 cm člověk se vztyčenými pažemi dosahuje celkové výšky 226 cm. Ostatně 226 cm jako minimální světlou výšku předpokládal i slavný architekt Le Corbusier. Před sto lety…

„Podle vyhlášky o požadavcích na výstavbu musí být byt vybaven minimálně toaletou a koupelnou. Další požadavky nejsou právním předpisem stanoveny. Vzhledem k navrhované revizi norem, jež dosud pomáhaly určovat základní parametry pro bydlení, opravdu nezůstane mnoho údajů, kterých se budou moci kupující chytit. Koupě bytu jen „podle půdorysu na papíře“ bude vcelku náročná pro ty, kdo s technickými výkresy běžně nepracují. Po dokončení novostavby je pak může překvapit například výška stropu v koupelně,“ poukazuje na rozpor mezi daty a podmínkami pro novou bytovou výstavbu Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Pokud totiž světlá výška v koupelně bude jen 220 cm a kupující měří více než 180 cm, dlouhé vlasy si ve stoje ve vaně pohodlně neosprchuje. Keramický obklad by pak měl požadovat v rámci standardu i na stropě nad vanou nebo sprchovým koutem.

Normy jsou ukazatelem optimálních, praxí ověřených kvalitativních požadavků. Jejich užívání je nepochybně ve veřejném zájmu. Bez použití norem bychom spustili systém bez pravidel, která jsou tak důležitá pro ochranu spotřebitele. V některých oblastech si ani neumíme představit tak silné tažení proti předpisům. Bude ale příště následovat zdravotnictví nebo potravinářství?, ptáme se společně s vámi v ČKAIT. Ing. Markéta Kohoutová, vedoucí Tiskového oddělení ČKAIT